Čáp ztratil čepičku

Děti stojí ve volné skupině kolem chytače, který začne odříkávat:

„Čáp ztratil čepičku,

měla barvu, barvičku...\"

Poslední slovo trochu protáhne, aby zvýšil napětí, a pak dodá například: „... červenou!\"

A hned začne honit hráče, kteří se rozprchnou na všechny strany. Kdo má na sobě červený svetr, ponožky nebo třeba jen červenou stuhu ve vlasech, nemusí před chytačem utíkat, stačí když na tuto věc položí prst. Ostatní prchají tak dlouho, dokud nenajdou v okolí něco červeného. Až položí na červeně zbarvenou věc ruku, budou také před chytačem bezpečni.

Kdo se nedrží něčeho červeného a dostane od chytače babu, převezme tuto úlohu. A hra hned začíná znovu říkadlem čáp ztratil čepičku...

Chytači si vymýšlejí stále nové barvy, vyvolávají především ty, které jsou vzácné - zlatou, stříbrnou, fialovou apod. Proto je nčkdy velká tlačenice kolem hráče, který má na sobě zlatý pásek, stříbrný prstýnek, fialovou sponku. Kdo se těchto předmětů dotýká aspoň jedním prstem, na toho chytač nemůže.

S uvedenými pravidly a říkadlem se tato hra udržovala po desetiletí na Pardubicku